Druhá tvář - 2.díl

27. června 2011 v 12:58 | Gabrielle |  Druhá tvář
Autorka: Aduš
Název: Druhá tvář

Roman mi byl sympatický. Stejně jsem ho nechápala, vůbec mě neznal a hned se mě ujal. Šli jsme mlčky než Roman prolomil to nepříjemné ticho. ,,No čo vlastne počuvaš za hudbu?" zeptal se s neodolatelným úsměvem. ,,Tak rock, screamo někdy i metal" ,,joj tak to sa ti možno budeme pačit. Hráme rock-screamo" ,,fájn a kam vlastně jdeme?" ,,do študia. Budem tam nahrávať nový singel" ,,wow a klukům vadit nebudu?" ,,ver, že keď ma uvidi s tebou tak bude všetko okej". Jen jsem kývla a šli jsme dál. Byla jsem na ně celkem zvědavá. Romana jsem znala pár minut a hned byl milý a zajímal se o mě. Došli jsme do studia. Začínala jsem být celkem nervozni. Roman odemkl dveře a tam stáli 3 na pohled sympatičtí kluci. ,,Čawte chalani. Toto je Kačenka, Kačenko toto je Igor, Paľo a Paťo" představí nás Roman. ,,Ahoj" slušně pozdravím. Všichni mě též pozdraví a začínáme se bavit. ,,Hele Roman kam ty chodíš na také pekne mačky? O chvilu ju maš v posteli neboj sa" slyším jak se ptá Paťa Romana. Po tomto jsem chtěla utéct, ale ještě jsem si počkala na reakci Romana. ,,Ty k*k*t jeden! Nechcem ju do postele idiote! Je to milé dievče, mám ju rád, veľa sa mi páčí". Toto mě dost potěšilo. Roman přicházel pomalým krokem ke mě. ,,Möžem si pohovorit Kačenka?" ,,jo jasně" ,,ale pojď inam". Jen kývnu a Romi mě vede do malé místnustky. V místnosti je malá kuchyňka a pohovka. ,,Posaď sa" řekne mi. Slušně se posadím a čekám co bude dál. ,,Počula si čo ma povedal Paťo čo?" jen přikývnu. ,,Kačenka já..." odmlčel se. Vyzívavým pohledem jsem se na něj podívala a čekala co řekne dál. ,,Neviem ako ti to povedať. Ale nechcem ťa len do postele ako to povedal paťo. Hej už som sa několkokrat vyspal s dievčatom len tak. Ale s tebou je to ine. Páčíš sa mi a to naozaj. Nedokazal by som ti ubližiť, prosím ver mi". Tyto slova mě dost potěšila, ale zároveň se postarala o dostatečné množství myšlenek. Když spal s jinými proč by to neudělal mě? Co když i těm ostatním toto řikal? Nebo co když to myslí vážně? Zamyslela jsem se tak, že jsem zapoměla na odpověď. ,,Kačenka?" podíval se na mě. ,,Já no nevím co ti říct" ,,len povedz zda ma to veríš" ,,jo věřím, jsi zlatej". Zalhala jsem mu. Doopravdy jsem si tím nebyla na 100% jistá. Pomalu se ke mě začal přibližovat. Přemýšlela jsem zda uhnout či ne. Tak krásně voněl, byl neodolatelný takže jsem mu podlehla. Začali jsme se líbat. Bylo to krásné. No, ale samozřejmě krásné chvíle musí vždy někdo přerušit. Tentokrát ten někdo byl Paťa. Otevřel dveře od místnustky. ,,Ty kokos idem nahravať" řekl Romanovi celkem dost nepříjemným hlasem. ,,Už idem" odpověděl mu. Paťa jen kývl a odedešel. ,,Kačenka prepač musim isŤ nahrávať tak sa na nas möžeš pozerať keď sa ti bude sciet" ,,jasně ráda" ,,budeš len moja?". Vypadlo z jeho úst najednou. Toto jsem nechápala. Znám ho pár hodin, ale je tak úžasný. Jen jsem kývla a políbila ho. Ruku v ruce jsme se zvedli a šli za klukama. Paťo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama